sezóna 2014

Protože jsem v pěstování révy nováček, nakoupila jsem spoustu literatury a snažila se nastudovat, co mému vinohradu hrozí. Loňská sklizeň, kterou jsem dostala jako bonus, byla totiž vyloženě plesnivá. Soused, který vinaří už od dětství, mi řekl, že to chytlo oidium.

Literatura, kterou používám velmi často je Pěstování révy vinné od Pavla Pavlouška a Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci (kolektiv autorů). Největším pomocníkem je ovšem slovenský server Galati. Každý týden zadávám do programu průměrnou teplotu a množství srážek podle nejbližší meteostanice ze sereru Amet. V Dolních Kounicích bohužel meteostanice není, takže používám údaje z Ořechova, které o něco lépe charakterizují moje klima než stejně vzdálená meteostanice v Nových Bránicích. Jenže zrovna tento týden se údaje z Ořechova poměrně výrazně lišily od skutečnosti… Takže si pořídím alespoň srážkoměr a pokusím se ho pravidelně kontrolovat.

Rozhodla jsem se, že chemickou ochranu budu používat jenom proti plísním (padlí, plíseň révová a plíseň šedá). Insekticidy prostě vynechám. Likvidovaly by mi pomalu se lepšící biodiverzitu ve vinohradu a některé by mohly ublížit sousedovým včelám.

Po dlouhém studiu všech zdrojů jsem si trochu ujasnila většinu aspektů ochrany integrované produkce. Samozřejmě jsem v tom procesu udělala několik chyb, ale žádný učený z nebe nespadl (říká soused :)). A během pár měsíců projevil zájem o to, odkud že beru ty rozumy, čím se má právě stříkat. A tak mu každý týden posílám signalizaci z Galati.

Letos je u nás nejsušší rok od začátku existence meteostanice v Ořechově (2009). Za první půlrok napršelo pouhých 98 mm srážek, což znamená „múčnatkový rok“. Teď už samozřejmě znám všechna synonyma pro Erysife necator (Oidium tuckeri, padlí révové, múčnatka). Peronospora se prozatím vůbec nedostala do infekčního tlaku. Ke svému množení potřebuje celkem dost vody. Přesto jsem udělala po odkvětu jeden preventivní postřik. Proti padlí jich už bylo nepočítaně a teprve nedávno jsem si prostudovala tabulku povolených přípravků a udělala si přehled o skupinách účinných látek a nezbytnosti střídání přípravků a omezení počtu jejich použití kvůli ekotoxicitě a možnosti vzniku rezistence.

Dosavadní postřiky proti padlí:

• Karathane New – konec dubna, výhodné jako první ošetření, protože účinkuje i při nižších teplotách a má eradikativní účinek. Kvůli ekotoxicitě smí být v integrované produkci použit pouze jednou za sezónu. Účinná látka:  dinokap.
• Kumulus WG – polovina května, optimální účinek při 20°C. Při vyšší koncentraci funguje i na vlnovníky a hálčivce.
  Účinná látka: síra
• Dynali – před květem a po odkvětu. Přípravek s hloubkovým účinkem. Tady jsem udělala chybu. Po odkvětu jsem měla použít přípravek z jiné skupiny účinných látek (třeba IQ Crystal). U Dynali může vzniknout rezistence. Obsahuje 2 účinné látky:
  amidoximy a DMI.
• IQ Crystal – polovina července. Přípravek s hloubkovým účinkem. Účinná látka: chinoliny. Ideální bylo jej prostřídat s Dynali. Dynali se může použít dvakrát za sezónu, IQ Crystal třikrát.
• Topas 100 EC – konec července. Systémový přípravek. Použila jsem ve směsi s Kumulus WG. Je také ze skupiny DMI (jako Dynali), takže to není úplně dobrá volba, ale bylo potřeba to nějak prostřídat. Doufám, že rezistenci zabrání síra.

Tento týden celkem silně napršelo – řekla bych až 50 mm, což je plovina z předchozího půl roku. Tak jsem zvědavá, co vypadne ze signalizace.

Proti peronospoře jsem provedla jediný postřik po odkvětu Dithane DG neotec. Proti botrytidě zatím nic, ale předpokládám, že to velmi brzy přijde.