Archiv pro měsíc: Květen 2017

Nezařazené

AQ 10

Napsat komentář

14.4.2017

Po loňském fiasku s ochranou, kdy jsem absolutně podcenila peronosporu a zhoršila už tak špatný zdravotní stav vinohradu a náchylnost keřů k syndromu ESCA, mám (jako každý rok) předsevzetí, že tentokrát to nepodělám. Problémy byly samozřejmě i s padlím, které je v posledních letech nejúpornějším patogenem. Stále se snažím o téměř biodynamické pěstování s výjimkou postřiku před květem a po květu, kdy sahám ke konvenčním chemickým postřikům. Proti padlí používám až do konce června síru a potom Vitisan, vodní sklo a přípravky na bázi pomerančového a fenyklového oleje. V letech se silným napadením to ovšem zjevně nestačí.

K prognóze využívám slovenský systém GALATI, i když asi není úplně stoprocentně spolehlivý, hlavně když nemám vlastní meteostanici. Zde jsem se dozvěděla o biologickém prostředku proti padlí na bázi parazitické plísně AQ 10. Vyrábí se v Americe a u nás asi zatím není registrován. Dá se objednat v e-shopech jen v hobby balení a s výraznou přirážkou. Podle pokusí pana Vaneka z GALATI by přípravek měl mít účinnost srovnatelnou se sírou. Rozhodla jsem se to vyzkoušet a objednala si na Slovensku několik malých balení. Podle doporučení slovenských výzkumníků jsou vhodné opakované postřiky (alespoň dvakrát) na začátku vegetace a potom několik postřiků před sklizní a po sklizni pro snížení primární infekce v příštím roce.

Bohužel jsem se tentokrát projevila jako aktivní blbec a začala jsem s postřiky příliš brzy. První postřik 14.4.2017, byl minimálně o týden předčasný, protože se po něm velmi silně ochladilo (průměrná týdenní teplota 4°C byla nižší než koncem února) a vývoj se na 10 dní téměř úplně zastavil. Začátek rašení se protáhl na dva týdny. Po 10 dnech jsem provedla druhý postřik, ale réva vypadala, že je na tom úplně stejně jako při prvním – tj. sotva narašená. Poslední jarní postřik plánuji na 5.5.2017 a potom přejdu na ošetřování sírou. Vzhledem k letošnímu počasí by bylo bývalo mnohem lepší začít stříkat až koncem dubna a používat AQ10 celý květen. Potom před květem nějaký větší dryák ala Dynali a pak postřik sírou. Uvidíme, jak se mi letos bude s ochranou dařit a potom můžu udělat nějaké závěry.

 

Zahrada

Přeroubování podnožové révy

Napsat komentář

Duben 2017

9.4.2017 jsem se vypravila potřetí zkusit štěstí s přeroubováním. Po předchozích neúspěších jsem se snažila lépe připravit rouby a od února, kdy se venku oteplilo, je skladuji v ledničce. Tentokrát jsem zvolila pozdější termín roubování, kdy ve výhonech už asi 14 dní proudí míza. Snad to zajistí lepší uchycení. Rouby jsem ošetřila teplou vodou – 5 minut při 54°C (aspoň přibližně, protože udržet tu teplotu na stejné úrovni při vložení roubů do nádoby je v improvizovaných podmínkách asi nemožné). Poté jsem je na vteřinu ponořila do vosku – Revillan červený, tak jako při roubování v ruce. Přeroubovala jsem asi 50 ks podnoží divoce rostoucích ve vinohradu. Potom se bohužel velmi zhoršilo počasí a rouby zatím vůbec neraší. Jenže možná to není počasím L. V každém případě mám ještě polovinu roubů v ledničce pro přeroubování koncem května do nových zelených výhonů.

Zahrada

Výroba vlastních sazenic révy – 3. pokus

Napsat komentář

Březen 2017

Takže už 2x se mi nezadařilo :(. Myslím si, při mém prvním pokusu v roce 2015 byl problém v zahřívání, které má zajistit srůst podnože s roubem a vyrašení očka na roubu. Kýbl postavený na plynovém kotli asi co se týče teploty fungoval dobře. Jenže ve sklepě byla tma a vyrašené letorosty potřebovaly světlo. Na světle pak zase chybělo teplo od spodu. V každém případě očka vyrašila, ale ani jeden roubovanec nezakořenil. Na bázích podnoží se ani nezačal tvořit kalus.

Další rok jsem si připravila zahřívání kýblu s roubovanci hezky na světlém místě. Pomocí kádě naplněné vodou, kterou udržovalo na teplotě 30°C topítko s termostatem do akvária. Tohle topítko jinak s úspěchem používám při kvašení rmutu. Jenže tentokrát očka ani nevyrašila. Na bázích podnoží však byl kalus a náznaky kořínků. Fakt nevím, co jsem udělala blbě, ale nejspíš jsem neměla rouby dost dlouho předem namočené před dezinfekcí horkou vodou a ta dezinfekce je prakticky vysušila. Ale jisté to samozřejmě není. Problém mohl být i v čemkoli jiném.

Letos jsem tedy namočila podnože i rouby před dezinfekcí na 24 hodin do studené vody. Dezinfekci jsem provedla horkou vodou při 54°C po dobu 5 minut.

Samotné roubování jsem udělala jako vždy pomocí roubovacích kleští s omega řezem. Měla jsem ale celkem problém poskládat stejně silné podnožové řízky k jednotlivým roubům. Roubovance jsem na vteřinu ponořila do zahřátého parafínu (Revilan červený) a zchladila je ve studené vodě. Roztříděné podle odrůd jsem je naskládala do kýblu a prosypala rašelinou. Horní asi dvoucentimetrovou vrstvu tvoří perlit.

Do konce března nechám kýbl zakrytý v chladu a v dubnu začnu se zahříváním. A asi se budu modlit nebo už nevím, jak ten proces vylepšit, aby to tentokrát vyšlo.

8.4.2017 narašení roubovanců

Roubovance uložené v mokré rašelině a přikryté pytlem jsem přesunula na nevytápěnou světlou verandu do nádoby s vodou udržovanou při 30°C. Zatím docela pěkně raší. Letos to vypadá asi nejlépe za všechny moje roubovací pokusy. Další fází by mělo být vysazení sazenic do hrnků. Plánuji použít vysoké kelímky od jogurtu. Předtím bude třeba zkrátit výhony a překrýt je voskem. Pokusím se sehnat Revillan zelený.