Archiv rubriky: Zahrada

První výsadba stromků

Listopad 2013

Ještě sice neproběhl zápis do katastru, ale klíče od zahrady už jsem měla. Bylo tam pár hodně starých stromů – třešeň, švestka, tři meruňky, hrušeň a dva ořešáky. Vypadaly ovšem dost bídně, a později se taky ukázalo, že už v podstatě nerodí, takže budou muset příští zimu pryč. Protože jsem chtěla hned s něčím začít, rozhodla jsem se vysadit nějaké nové stromky. Na podzim je vhodné sázet jádroviny, tak jsem důkladně pročetla svůj starý pomologický atlas a marně jsem hledala odrůdy, které by zároveň dobře snášely sucho a ještě měly vynikající chuť :). Dolní Kounice jsou nejsušší oblastí ČR s ročním úhrnem srážek kolem 400 mm. Pro jabloně a hrušně nic moc. Svého favorita Jonagold jsem ale nehodlala vynechat v žádném případě. Na zbytek jsem se zeptala v želešickém zahradnictví u Urbanů. Poradili mi tedy ještě pro suchou oblast Primu, na mošt James Grieve Red a zimní hrušeň Bohemicu.

Vykopala jsem 60 cm díry a na pozemku jsem našla něco, co se vzdáleně podobalo kompostu – bylo to réví v určitém stupni rozkladu. Nic lepšího teď nemám a půda sama o sobě je tu spíš chudá. Hlavně ve srovnání s Hanou, kde jsem zahrádkařila posledních 20 let. Říká se, že na Hané zasadíte knoflík a vyrostou gatě. Když jsem tady ryla tu světlou písčitou půdu, tak se mi zdálo, že na tom něco je. Přidala jsem tedy ten „kompost“ a dovlekla v kanystrech vodu na zalití. Přes zimu jsem ještě asi dvakrát zalívala, protože bylo extrémní sucho.

VysadbaJabloni

Stromky na jaře vypadaly, že se chytly, ale udělala jsem kardinální chybu. Naivně jsem si myslela, že plot chrání zahradu před zvěří. Velký omyl: na jaře kromě Jonagoldu, který asi ty potvory nenašly, byly všechny stromky svlečené z kůry. Jeden z nich přežil, takže z první akce na zahradě mám zatím 50% ztráty :(. Aspoň jsem teď poučená, že chrániče jsou absolutní nezbytnost. Ani nevím, které zvíře to bylo, ale sousedka říkala, že viděla na vlastní oči srnu ladným skokem překonat plot s výškou 2,20.

První sklizeň

Říjen 2013

Pan majitel mi přenechal první sklizeň, přestože kupní smlouva dosud nebyla zapsána do katastru. Je již delší dobu nemocný a o vinohrad se nemůže starat. Domluvil mi možnost zpracování vína u jednoho vinaře v Perné. Předpokládal velkou sklizeň … Jenomže hrozny byly těžce napadené padlím a botrytidou a bílé odrůdy dávno za optimálním okamžikem sklizně – barva hroznů hnědá. Nechtěla jsem moc vína, ale raději kvalitní. Všechno nahnilé a chycené plísněmi zůstalo ve vinici. Sběr nebyl úplně jednoduchý, protože část vinice byla hustě zarostlá zdivočelou podnožovou révou. Některá místa byla téměř neprůchozí. Ochraně a zeleným pracem se nejspíš v posledních letech moc nedalo. Vegetace v meziřadí i příkmenném pásu byla podle všeho likvidována chemicky, což zabralo na běžné plevele, ale zarostlých částí se to moc nedotklo. Aspoň mám lepší představu, co mě čeká 🙂

Usoudila jsem, že nejšetrnější k hroznům a zároveň nejschůdnější pro zajištění budou OZ bedýnky na 15 kg. Popůjčovala jsem co se dalo po všech sousedech. Tedy 50 bedýnek a dodávku. Nakonec jsme toho potřebovali sotva polovinu 🙁 Majitel mi nabízel zapůjčení nějaké velké nádoby, ale myslím, že varianta s bedýnkami je na 2000 m2 vinohradu a ruční sklizeň akorát. Sklízelo se do nich dobře, a nedovedu si představit, že bychom vynášeli vinohradem 200 m po svahu nahoru cokoli těžšího.

Pak nastal malý problém s odjezdem dodávky. I když nebylo nijak mokro, tráva na hlíně a kopec nahoru zajistily dokonalé prokluzování kol. Ještěže nás bylo na to auto šest. Po velkém úsilí jsme ho nějak vytlačili. Tato příhoda mi přišla nakonec docela veselá, jenomže jsem si ji měla líp zapamatovat. O dva měsíce později jsem tam takhle zůstala viset s jinou dodávkou, tentokrát ovšem jen ve dvou a široko daleko ani živáčka. Ale to patří do jiné kapitoly.

Zpracování celé úrody trvalo profi mlýnkoodzrňovači asi tak 3 minuty. Všechno šlo do kádě, bílé, červené, odrůda neodrůda. Cukernatost 21°NM. Na tu bídu parádní výsledek. V průběhu času se však vyjevila mnohá ale.

  1. Nějak jsme se přesně neshodli na tom, kolik vína z toho vlastně bylo. Podle mě 280 l rmutu, podle sklepmistra 190 … Ale nejsem si jistá, nepodívala jsem se, jenom tam to větší číslo padlo. Každopádně vzniklo nedorozumění. Ať tak nebo tak, bylo toho na tento velký profi sklep zatraceně málo.
  2. Tudíž ani nebyla dostatečně malá nádoba na zpracování tohoto množství, takže se  to smíchalo s něčím dalším a můžu si od vinaře odvézt víno podle vlastního výběru. Což o to, víno má pan Maňák výborné. Aby ne, na každý tank speciálně namíchané bakterie pro odbourání kyseliny jablečné. Kdo ho pil, zatím každému chutnalo. Jenže mě to trochu zklamalo. Chtěla jsem víno z vlastních hroznů…
  3. Ještě po 8 měsících nevím, kolik za to vlastně budu platit. Pokaždé když jedu pro víno, tak se ptám, ale ještě to nemají spočítané. Tak doufám, že mě to nezruinuje.
  4. Strašně těžko se domlouvá termín, kdy se pro víno můžu stavit.
  5. Majitel sklepa mi dal lehce na srozuměnou, že takovéto kšefty jsou pro něj velmi ztrátové. No já to chápu, ale nedomlouvala jsem to. Přišla jsem k tomu jako slepý k houslím.

A co z toho vyplývá? Prostě tudy příští rok cesta nepovede. Navíc by mě to ani nebavilo. Zkusím 50 l demižony pěkně po odrůdách a snad se mi podaří prodat co nejvíc v burčáku :). Počítám, že první víno nemusí být žádný zázrak, ale moc se těším.

 

 

 

Tohle se mi líbí

17.6.2013

Poprvé vidím pozemky a je jasné, že to je ono. Původně jsem myslela na malý meruňkový sad, ke kterému by šlo přistavět pár skleníků nebo tak něco, ale vinohrad bude mnohem zábavnější :). Škoda, že k tomu není sklep, ani žádná bouda na nářadí. Pan majitel mě poslal na prohlídku vinicí, s tím, že na sousední louku se dostanu dírou v plotě 🙂 Nenapadlo mě, že ta díra je velká tak pro zajíce, takže jsem ji napřed nemohla najít. Na takovou prohlídku nejsem oblečená, ale když už jsem tady… Statečně se tedy v šatičkách protahuji dírou v plotě a prodírám se k výhledu na pár tisíc metrů pozemku, který kdysi býval obděláván, potom se stal loukou a dnes je džunglí zarostlou všemožným náletem, ve kterém převažují akáty. Je tu ale nádherný výhled na kostelík sv. Antonína a na část Dolních Kounic.
zahrada01
Pod vinohradem je ještě kousek starého sadu. Tráva mi ovšem sahá skoro do pasu, takže se raději dívám jen shora. Jsou tam nějaké staré meruňky a švestka. Dva mladší ořešáky, polomrtvá třešeň a snad ještě něco dalšího. Zkulturnění této plochy bude výzva! A to mě strašně láká..

Všechno začíná na Internetu

4.6.2013

Po měsíci brouzdání po realitních stránkách s cílem najít něco pro zbudování malého zahradnictví jsem na s-Realitách narazila na zajímavý pozemek. Přiznám se, že po zkušenostech s posledním nákupem nemovitosti přes realitku s neuvěřitelnou provizí za téměř nulové služby dávám přednost nákupům bez zprostředkovatele. Jenže taková nabídka je velmi omezená. Většina prodávajících považuje realitku za záruku (nevím čeho :)), takže na serverech bezrealitky.cz a podobných toho člověk moc nenajde. V tomto případě, ale musím říct, že provize odpovídala nákladům na zajištění a se službami www.kometareality.cz jsem byla spokojena.

Ahoj všichni!

Zde se připravuje stránka o budování zahrady s vinicí, pěstování vinné révy, ovoce a zeleniny a výrobě vína ve stísněných podmínkách. Jde tu o návrat ajťáka k zahradnictví, kterému se kdysi chtěl věnovat. Časem by měl přibýt i malý e-shop k příležitostnému prodeji výpěstků a výrobků použitelný zatím jen pro Brňáky. No a možná se objeví i zápisky z cest, jestli se teda dokopu k nějakému psaní.