Roubování hříženců 2022

Po vyřezání starého keře se někdy stane, že z kořene vyrazí velmi vitální letorosty podnožové révy. V naprosté většině u mě jde o Kober 5BB. Používám je jednak k zaplnění nejbližšího prázdného místa metodou hřížení a jednak se je přímo snažím přeroubovat některou z ušlechtilých odrůd.

Letos jsem začala koncem března, těsně před zahájením vegetace, tj. než réva začne slzet. Použila jsem rouby odebrané v únoru a ponechané v igelitových pytlích v chladné místnosti. Večer před roubováním jsem je namočila do vody.

V závislosti na tloušťce podnože a roubu využívám několik metod:

Chip budding – očkování na třísku

Používám u několikaletých kmínků podnoží. Na roubu nejdřív udělám krátký řez pod očkem pod úhlem 45°. Zde se v druhém kroku zarazí očkovací nůž při odřezávání očka. Výsledkem je tříska.

Tvar výřezu očka z roubu

Stejným způsobem připravím výřez na podnoži. Očko zasunu do výřezu a převážu roubovací páskou. Ta ovšem samotné očko nesmí překrýt.

naočkovaná podnož

Protože již brzy začne réva slzet, tlak mízy by mohl očko utopit a znemožnit srůst s podnoží. Tomu se snažím zabránit tím, že na patě kmínku udělám dva silné zářezy, které mohou část mízy odvést a snížit tak její tlak.

Anglická kopulace

Pokud je podnož a roub stejné velikosti, využívám anglickou kopulaci, kdy se roub a podnož přiloží k sobě šikmými řezy a pevně se zaklesnou jazýčky. Metoda je vyobrazena v článku
Výroba vlastních sazenic révy 2022.

Roubování do rozštěpu

Používám pro velmi tenké rouby, kde je obtížné vytvořit jazýček. Podnož se uprostřed rozštípne roubovacím nožem a roub se seřízne po obou stranách tak aby byla řezná plocha byla o 2 – 3 mm delší než délka rozštěpení podnože. Roub se zasune do podnože a vše se ováže roubovací páskou.

Dva rouby vložené do rozštěpu silnější podnože

Postranní plátování

Používám pokud je roub tenčí než podnož. Podnož se rozštípne pomocí roubovacího nože. Řez se nevede středem, ale místem, kde bude přibližně stejně široký jako roub. Roub se seřízne pouze z jedné strany. Na druhé straně se seřízne pouze několik milimetrů, čímž se vytvoří ploché osří, kterým se roub zasune do rozštěpu v podnoži. Vše se opět ováže roubovací páskou.

Rozmnožování révy hřížením přímo ve vinohradu

Můj vinohrad vysazený v roce 1984 má svoje nejlepší roky dávno za sebou a běžný postup je staré keře vyklučit, 2 roky pěstovat něco jiného, udělat hlubokou orbu a vysadit nové sazenice. Do toho se mi nechtělo a tak se snažím staré keře zmlazovat a chybějící podsadit. Vysadit nové sazenice do starého vinohradu ale přináší v suchých letech problémy s konkurencí o vodu a živiny. Sazenice taky něco stojí, takže zkouším novou metodu. K prázdným místům natáhnu po dolním drátu dlouhý letorost hojně se vyskytující podnožové révy. Vykopu díru hlubokou 60 cm a pečlivě odstraním starý kořen. Na dno díry přidám kompost a velkou lžíci houbiček Symbiom. Letorost ohnu na dno díry a zase vytáhnu ven. Vznikne tak taková zakopaná smyčka propojená s původní rostlinou. Po dvou letech hříženec od původní rostliny odstřihnu. Měl by být už perfektně zakořeněný. Letorosty rašící z hřížence se potom snažím naroubovat původními odrůdami ve třech termínech – na přelomu března a dubna, na přelomu května a června a v půlce srpna. Něco by se mělo chytit.

pohřížená podnožová réva Kober 5BB

Zimní řez révy 2022

Začátek března byl letos hodně chladný, tak jsem začala se stříháním až 13.3. Do konce března bylo hotovo. Vyvazovat se bude až začne proudit míza. K práci mi dělají radost i právě rozkvetlé civuloviny, které mám vysazené mezi hlavami.

sněženky jako první
krokusy
malé tulipánky

Výroba vlastních sazenic révy 2022

10.2.2022 – odběr roubů

Dnes bylo nádherné počasí. Slunečno, 8°C a téměř bezvětří. Pro letošek tedy zahájení vinohradnické sezóny odběrem roubů. Odebráno cca 50 oček od každé odrůdy pro výrobu sazenic a přeroubování ve vinohradu a 60 třiceticentimetrových kousků podnožové révy.

podnožové réví

Zatím zůstane všechno v igelitových pytlích v zádveří až do výroby sazenic. Potom se zbylé rouby přemístí do šuplíku v lednici, aby vydržely do června nenarašené.

27.2.2022 – Dnes proběhlo naroubování sazenic. Byl krásný slunečný den a na verandě bylo až do odpoledne příjemné teplo. Letos jsem vynechala ošetření roubů i podnoží teplou vodou, protože to celý proces výrazně prodlužuje a já jsem někde ztratila roubovací kleště, které vytváří rychlý a pohodlný omega řez a to mě donutilo použít starou klasiku – anglickou kopulaci. Oproti omega řezu je to celkem zdlouhavá metoda.

Seříznutí podnože a roubu na shodné šikmé plochy
Vytvoření jazýčku pro pevné sesazení roubu s podnoží
Sesazená podnož s roubem

Po seříznutí podnože i roubu šikmým řezem je potřeba vytvořit na obou řezných plochách jazýčky, kterými se obě části do sebe pevně zaklesnou. Kontakt ploch ještě raději omotáním spoje páskou z Parafilmu. Má tu výhodu, že se nemusí odstraňovat, rozpadne se sám. Na podnoži potom ještě vyslepím všechna očka a bázi seříznu šikmo. Doufám, že se tak zvětší plocha pro vytvoření kalusu a budoucích kořenů. Protože roubuji víc odrůd, které budou muset nějaký čas strávit společně v kýblu, označím si ještě každého roubovance barevným drátkem. Nakonec namočím konec s roubem na vteřinu do vosku (Revilan červený) zahřátého na 75°C a potom rychle zchladit do studené vody. Je to ochrana před vysycháním a chorobami. Nakonec jdou všechny do kýblu s vlhkou rašelinou a tam počkají do dubna, kdy přijde další fáze procesu.

Koho roubování baví a umí aspoň trochu anglicky, doporučuji youtube kanál JSacadura. Je tam vše krásně a pomalu ukázáno a vysvětleno včetně tipů pro větší úspěch.

7.4.2022 – roubovance uložené v kbelíku s rašelinou na chladném místě byly přemístěny ke stratifikaci. Provádím vložením kýblu do o něco větší nádoby s vodou. Voda sahá asi do třetiny kýblu a zahřívám ji pomocí termostatu pro akvária na 30°C. Tím by se mělo stimulovat vytvoření kalusu na bázi podnoží. Vršek kýblu překrývám sklem podloženým kouskem polystyrénu, tak aby se i horní část roubovanců nacházela v teplém prostředí. Zároveň se tím omezuje vysychání rašeliny v kýblu.Většina roubů už v tuto chvíli začíná rašit. Asi za měsíc roubovance přesadím.

rouby uložené v kbelíku s rašelinou už začínají rašit
sestava dvou nádob přikrytá sklem

Sklizeň 2018

Letošní úroda vypadá zatím velmi dobře. Hrozny zdravé, dozrávají asi o 14 dní dříve než obvykle.

28.8. Rulandské šedé 15 kg 23° ČNM
31.8. Neuburg 35 kg 20° ČNM
31.8. Veltlínské zelené 25 kg 20° ČNM
31.8. Müller Thurgau 10 kg 18° ČNM
31.8. Pálava 10 kg 18° ČNM
19.9. André 100 kg 19° ČNM
20.9. Zweigeltrebe 80 kg 21° ČNM
21.9. Frankovka 90 kg 22° ČNM

Modré hrozny už byly lehce napadené padlím. Sklizeň nešla odložit i kvůli očekávanému zhoršení počasí. Ještě 21.9. ale bylo 27° C.

AQ 10

14.4.2017

Po loňském fiasku s ochranou, kdy jsem absolutně podcenila peronosporu a zhoršila už tak špatný zdravotní stav vinohradu a náchylnost keřů k syndromu ESCA, mám (jako každý rok) předsevzetí, že tentokrát to nepodělám. Problémy byly samozřejmě i s padlím, které je v posledních letech nejúpornějším patogenem. Stále se snažím o téměř biodynamické pěstování s výjimkou postřiku před květem a po květu, kdy sahám ke konvenčním chemickým postřikům. Proti padlí používám až do konce června síru a potom Vitisan, vodní sklo a přípravky na bázi pomerančového a fenyklového oleje. V letech se silným napadením to ovšem zjevně nestačí.

K prognóze využívám slovenský systém GALATI, i když asi není úplně stoprocentně spolehlivý, hlavně když nemám vlastní meteostanici. Zde jsem se dozvěděla o biologickém prostředku proti padlí na bázi parazitické plísně AQ 10. Vyrábí se v Americe a u nás asi zatím není registrován. Dá se objednat v e-shopech jen v hobby balení a s výraznou přirážkou. Podle pokusí pana Vaneka z GALATI by přípravek měl mít účinnost srovnatelnou se sírou. Rozhodla jsem se to vyzkoušet a objednala si na Slovensku několik malých balení. Podle doporučení slovenských výzkumníků jsou vhodné opakované postřiky (alespoň dvakrát) na začátku vegetace a potom několik postřiků před sklizní a po sklizni pro snížení primární infekce v příštím roce.

Bohužel jsem se tentokrát projevila jako aktivní blbec a začala jsem s postřiky příliš brzy. První postřik 14.4.2017, byl minimálně o týden předčasný, protože se po něm velmi silně ochladilo (průměrná týdenní teplota 4°C byla nižší než koncem února) a vývoj se na 10 dní téměř úplně zastavil. Začátek rašení se protáhl na dva týdny. Po 10 dnech jsem provedla druhý postřik, ale réva vypadala, že je na tom úplně stejně jako při prvním – tj. sotva narašená. Poslední jarní postřik plánuji na 5.5.2017 a potom přejdu na ošetřování sírou. Vzhledem k letošnímu počasí by bylo bývalo mnohem lepší začít stříkat až koncem dubna a používat AQ10 celý květen. Potom před květem nějaký větší dryák ala Dynali a pak postřik sírou. Uvidíme, jak se mi letos bude s ochranou dařit a potom můžu udělat nějaké závěry.

 

Přeroubování podnožové révy

Duben 2017

9.4.2017 jsem se vypravila potřetí zkusit štěstí s přeroubováním. Po předchozích neúspěších jsem se snažila lépe připravit rouby a od února, kdy se venku oteplilo, je skladuji v ledničce. Tentokrát jsem zvolila pozdější termín roubování, kdy ve výhonech už asi 14 dní proudí míza. Snad to zajistí lepší uchycení. Rouby jsem ošetřila teplou vodou – 5 minut při 54°C (aspoň přibližně, protože udržet tu teplotu na stejné úrovni při vložení roubů do nádoby je v improvizovaných podmínkách asi nemožné). Poté jsem je na vteřinu ponořila do vosku – Revillan červený, tak jako při roubování v ruce. Přeroubovala jsem asi 50 ks podnoží divoce rostoucích ve vinohradu. Potom se bohužel velmi zhoršilo počasí a rouby zatím vůbec neraší. Jenže možná to není počasím L. V každém případě mám ještě polovinu roubů v ledničce pro přeroubování koncem května do nových zelených výhonů.

Výroba vlastních sazenic révy – 3. pokus

Březen 2017

Takže už 2x se mi nezadařilo :(. Myslím si, při mém prvním pokusu v roce 2015 byl problém v zahřívání, které má zajistit srůst podnože s roubem a vyrašení očka na roubu. Kýbl postavený na plynovém kotli asi co se týče teploty fungoval dobře. Jenže ve sklepě byla tma a vyrašené letorosty potřebovaly světlo. Na světle pak zase chybělo teplo od spodu. V každém případě očka vyrašila, ale ani jeden roubovanec nezakořenil. Na bázích podnoží se ani nezačal tvořit kalus.

Další rok jsem si připravila zahřívání kýblu s roubovanci hezky na světlém místě. Pomocí kádě naplněné vodou, kterou udržovalo na teplotě 30°C topítko s termostatem do akvária. Tohle topítko jinak s úspěchem používám při kvašení rmutu. Jenže tentokrát očka ani nevyrašila. Na bázích podnoží však byl kalus a náznaky kořínků. Fakt nevím, co jsem udělala blbě, ale nejspíš jsem neměla rouby dost dlouho předem namočené před dezinfekcí horkou vodou a ta dezinfekce je prakticky vysušila. Ale jisté to samozřejmě není. Problém mohl být i v čemkoli jiném.

Letos jsem tedy namočila podnože i rouby před dezinfekcí na 24 hodin do studené vody. Dezinfekci jsem provedla horkou vodou při 54°C po dobu 5 minut.

Samotné roubování jsem udělala jako vždy pomocí roubovacích kleští s omega řezem. Měla jsem ale celkem problém poskládat stejně silné podnožové řízky k jednotlivým roubům. Roubovance jsem na vteřinu ponořila do zahřátého parafínu (Revilan červený) a zchladila je ve studené vodě. Roztříděné podle odrůd jsem je naskládala do kýblu a prosypala rašelinou. Horní asi dvoucentimetrovou vrstvu tvoří perlit.

Do konce března nechám kýbl zakrytý v chladu a v dubnu začnu se zahříváním. A asi se budu modlit nebo už nevím, jak ten proces vylepšit, aby to tentokrát vyšlo.

8.4.2017 narašení roubovanců

Roubovance uložené v mokré rašelině a přikryté pytlem jsem přesunula na nevytápěnou světlou verandu do nádoby s vodou udržovanou při 30°C. Zatím docela pěkně raší. Letos to vypadá asi nejlépe za všechny moje roubovací pokusy. Další fází by mělo být vysazení sazenic do hrnků. Plánuji použít vysoké kelímky od jogurtu. Předtím bude třeba zkrátit výhony a překrýt je voskem. Pokusím se sehnat Revillan zelený.

Nákup sazenic 2017

Březen 2017

15.3. jsem se vypravila jako každým rokem do Polešovic a nakoupila sazenice. Letos jen osvědčená Mery 30 ks a Hibernal 10 ks. K tomu jsem přibrala po dvou ze stolních odrůd Madlen a Javorskij. Stolní odrůdy se mi většinou nechytnou.

Hibernal je vůbec nejodolnější ze všech odrůd, co jsem vysazovala. Jako jediný přežil mou první nepovedenou výsadbu před 4 lety a sazenice vydržely i sucho 2014 a 2015 i jarní mrazy 2016. Taky jsem z něho měla první úrodu.

Mery je kříženec Muškát moravský x Lakhegyi mézes. Vyšlechtěna byla na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. Měla by mít všechny přednosti Muškátu moravského a k tomu pevnější slupku po maďarské matce, která má zajistit vyšší odolnost vůči chorobám i vosám a včelám. Loni zatím zvládla jarní mrazy, ale ještě nevím kolik sazenic přečkalo v pořádku zimu.

Zimní řez 2017

Březen 2017

Letos jsem začala stříhat 4.3. Když jsme před třemi týdny odebírali letorosty na rouby, nevypadalo to tak zle, ale po letošní konečně poněkud tužší zimě je spousta letorostů mrtvých. Je to způsobeno také tím, že po loňských dubnových mrazech keře obrašily o 3 týdny později a letorosty nestihly vyzrát. K tomu se ještě přidala moje nezvládnutá peronospora a teď je velmi těžké vybrat nějaké životaschopné letorosty na tažně.

Čím dál častěji také volím seříznutí celého keře nad místem roubování s vidinou, že třeba vyraší nějaký letorost pro zapěstování nového kmínku. No, většinou už asi ne, protože dřevo kmínku je často z více než poloviny mrtvé. Myslím, že každým rokem likviduji asi 50 hlav – to je za poslední 4 roky čtvrtina vinohradu!

Kmínky keřů, které jsou v dobrém stavu se snažím už čtvrtým rokem sesazovat nad první drát. Často je zapotřebí místo nůžek pilka. Na větší řezy mi velmi pomáhá můj miláček pro holky – řetězová pila na baterky.

Naštěstí se mi daří vychytávat docela hezké počasí a taky mi tady postupně vykvétají jarní květiny. Srny je ještě všechny nesežraly 🙂