Sklizeň 2018

Letošní úroda vypadá zatím velmi dobře. Hrozny zdravé, dozrávají asi o 14 dní dříve než obvykle.

28.8. Rulandské šedé 15 kg 23° ČNM
31.8. Neuburg 35 kg 20° ČNM
31.8. Veltlínské zelené 25 kg 20° ČNM
31.8. Müller Thurgau 10 kg 18° ČNM
31.8. Pálava 10 kg 18° ČNM
19.9. André 100 kg 19° ČNM
20.9. Zweigeltrebe 80 kg 21° ČNM
21.9. Frankovka 90 kg 22° ČNM

Modré hrozny už byly lehce napadené padlím. Sklizeň nešla odložit i kvůli očekávanému zhoršení počasí. Ještě 21.9. ale bylo 27° C.

AQ 10

14.4.2017

Po loňském fiasku s ochranou, kdy jsem absolutně podcenila peronosporu a zhoršila už tak špatný zdravotní stav vinohradu a náchylnost keřů k syndromu ESCA, mám (jako každý rok) předsevzetí, že tentokrát to nepodělám. Problémy byly samozřejmě i s padlím, které je v posledních letech nejúpornějším patogenem. Stále se snažím o téměř biodynamické pěstování s výjimkou postřiku před květem a po květu, kdy sahám ke konvenčním chemickým postřikům. Proti padlí používám až do konce června síru a potom Vitisan, vodní sklo a přípravky na bázi pomerančového a fenyklového oleje. V letech se silným napadením to ovšem zjevně nestačí.

K prognóze využívám slovenský systém GALATI, i když asi není úplně stoprocentně spolehlivý, hlavně když nemám vlastní meteostanici. Zde jsem se dozvěděla o biologickém prostředku proti padlí na bázi parazitické plísně AQ 10. Vyrábí se v Americe a u nás asi zatím není registrován. Dá se objednat v e-shopech jen v hobby balení a s výraznou přirážkou. Podle pokusí pana Vaneka z GALATI by přípravek měl mít účinnost srovnatelnou se sírou. Rozhodla jsem se to vyzkoušet a objednala si na Slovensku několik malých balení. Podle doporučení slovenských výzkumníků jsou vhodné opakované postřiky (alespoň dvakrát) na začátku vegetace a potom několik postřiků před sklizní a po sklizni pro snížení primární infekce v příštím roce.

Bohužel jsem se tentokrát projevila jako aktivní blbec a začala jsem s postřiky příliš brzy. První postřik 14.4.2017, byl minimálně o týden předčasný, protože se po něm velmi silně ochladilo (průměrná týdenní teplota 4°C byla nižší než koncem února) a vývoj se na 10 dní téměř úplně zastavil. Začátek rašení se protáhl na dva týdny. Po 10 dnech jsem provedla druhý postřik, ale réva vypadala, že je na tom úplně stejně jako při prvním – tj. sotva narašená. Poslední jarní postřik plánuji na 5.5.2017 a potom přejdu na ošetřování sírou. Vzhledem k letošnímu počasí by bylo bývalo mnohem lepší začít stříkat až koncem dubna a používat AQ10 celý květen. Potom před květem nějaký větší dryák ala Dynali a pak postřik sírou. Uvidíme, jak se mi letos bude s ochranou dařit a potom můžu udělat nějaké závěry.

 

Přeroubování podnožové révy

Duben 2017

9.4.2017 jsem se vypravila potřetí zkusit štěstí s přeroubováním. Po předchozích neúspěších jsem se snažila lépe připravit rouby a od února, kdy se venku oteplilo, je skladuji v ledničce. Tentokrát jsem zvolila pozdější termín roubování, kdy ve výhonech už asi 14 dní proudí míza. Snad to zajistí lepší uchycení. Rouby jsem ošetřila teplou vodou – 5 minut při 54°C (aspoň přibližně, protože udržet tu teplotu na stejné úrovni při vložení roubů do nádoby je v improvizovaných podmínkách asi nemožné). Poté jsem je na vteřinu ponořila do vosku – Revillan červený, tak jako při roubování v ruce. Přeroubovala jsem asi 50 ks podnoží divoce rostoucích ve vinohradu. Potom se bohužel velmi zhoršilo počasí a rouby zatím vůbec neraší. Jenže možná to není počasím L. V každém případě mám ještě polovinu roubů v ledničce pro přeroubování koncem května do nových zelených výhonů.

Výroba vlastních sazenic révy – 3. pokus

Březen 2017

Takže už 2x se mi nezadařilo :(. Myslím si, při mém prvním pokusu v roce 2015 byl problém v zahřívání, které má zajistit srůst podnože s roubem a vyrašení očka na roubu. Kýbl postavený na plynovém kotli asi co se týče teploty fungoval dobře. Jenže ve sklepě byla tma a vyrašené letorosty potřebovaly světlo. Na světle pak zase chybělo teplo od spodu. V každém případě očka vyrašila, ale ani jeden roubovanec nezakořenil. Na bázích podnoží se ani nezačal tvořit kalus.

Další rok jsem si připravila zahřívání kýblu s roubovanci hezky na světlém místě. Pomocí kádě naplněné vodou, kterou udržovalo na teplotě 30°C topítko s termostatem do akvária. Tohle topítko jinak s úspěchem používám při kvašení rmutu. Jenže tentokrát očka ani nevyrašila. Na bázích podnoží však byl kalus a náznaky kořínků. Fakt nevím, co jsem udělala blbě, ale nejspíš jsem neměla rouby dost dlouho předem namočené před dezinfekcí horkou vodou a ta dezinfekce je prakticky vysušila. Ale jisté to samozřejmě není. Problém mohl být i v čemkoli jiném.

Letos jsem tedy namočila podnože i rouby před dezinfekcí na 24 hodin do studené vody. Dezinfekci jsem provedla horkou vodou při 54°C po dobu 5 minut.

Samotné roubování jsem udělala jako vždy pomocí roubovacích kleští s omega řezem. Měla jsem ale celkem problém poskládat stejně silné podnožové řízky k jednotlivým roubům. Roubovance jsem na vteřinu ponořila do zahřátého parafínu (Revilan červený) a zchladila je ve studené vodě. Roztříděné podle odrůd jsem je naskládala do kýblu a prosypala rašelinou. Horní asi dvoucentimetrovou vrstvu tvoří perlit.

Do konce března nechám kýbl zakrytý v chladu a v dubnu začnu se zahříváním. A asi se budu modlit nebo už nevím, jak ten proces vylepšit, aby to tentokrát vyšlo.

8.4.2017 narašení roubovanců

Roubovance uložené v mokré rašelině a přikryté pytlem jsem přesunula na nevytápěnou světlou verandu do nádoby s vodou udržovanou při 30°C. Zatím docela pěkně raší. Letos to vypadá asi nejlépe za všechny moje roubovací pokusy. Další fází by mělo být vysazení sazenic do hrnků. Plánuji použít vysoké kelímky od jogurtu. Předtím bude třeba zkrátit výhony a překrýt je voskem. Pokusím se sehnat Revillan zelený.

Nákup sazenic 2017

Březen 2017

15.3. jsem se vypravila jako každým rokem do Polešovic a nakoupila sazenice. Letos jen osvědčená Mery 30 ks a Hibernal 10 ks. K tomu jsem přibrala po dvou ze stolních odrůd Madlen a Javorskij. Stolní odrůdy se mi většinou nechytnou.

Hibernal je vůbec nejodolnější ze všech odrůd, co jsem vysazovala. Jako jediný přežil mou první nepovedenou výsadbu před 4 lety a sazenice vydržely i sucho 2014 a 2015 i jarní mrazy 2016. Taky jsem z něho měla první úrodu.

Mery je kříženec Muškát moravský x Lakhegyi mézes. Vyšlechtěna byla na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. Měla by mít všechny přednosti Muškátu moravského a k tomu pevnější slupku po maďarské matce, která má zajistit vyšší odolnost vůči chorobám i vosám a včelám. Loni zatím zvládla jarní mrazy, ale ještě nevím kolik sazenic přečkalo v pořádku zimu.

Zimní řez 2017

Březen 2017

Letos jsem začala stříhat 4.3. Když jsme před třemi týdny odebírali letorosty na rouby, nevypadalo to tak zle, ale po letošní konečně poněkud tužší zimě je spousta letorostů mrtvých. Je to způsobeno také tím, že po loňských dubnových mrazech keře obrašily o 3 týdny později a letorosty nestihly vyzrát. K tomu se ještě přidala moje nezvládnutá peronospora a teď je velmi těžké vybrat nějaké životaschopné letorosty na tažně.

Čím dál častěji také volím seříznutí celého keře nad místem roubování s vidinou, že třeba vyraší nějaký letorost pro zapěstování nového kmínku. No, většinou už asi ne, protože dřevo kmínku je často z více než poloviny mrtvé. Myslím, že každým rokem likviduji asi 50 hlav – to je za poslední 4 roky čtvrtina vinohradu!

Kmínky keřů, které jsou v dobrém stavu se snažím už čtvrtým rokem sesazovat nad první drát. Často je zapotřebí místo nůžek pilka. Na větší řezy mi velmi pomáhá můj miláček pro holky – řetězová pila na baterky.

Naštěstí se mi daří vychytávat docela hezké počasí a taky mi tady postupně vykvétají jarní květiny. Srny je ještě všechny nesežraly 🙂

Odběr roubů

Únor 2017

15.2. bylo nádherné počasí. Od Vánoc až do teď v podstatě nepřetržitě mrzlo, takže pro rouby se dalo vyrazit až teď. Ve vinohradu je ještě sníh, takže jsme auto nechali raději trochu výš než obvykle. Slunce ale nádherně pálilo do hromady kamenů nachystaných na stavbu, takže se na nich dalo skvěle vyhřívat.

Letos mám v plánu třetí pokus o výrobu vlastních sazenic a třetí pokus o přeroubování podnožové révy ve vinohradu. Zkusím 2x – staré dřevo do starého a později ještě staré dřevo do nového. Potřebné počty:

Odrůda sazenice přeroubování
Kober 5BB 90
Hibernal 5 5
André 5 25
Rulandské šedé 10 10
Veltlínské červené rané 10 10
Zweigeltrebe 20 6
Frankovka 20
Müller Thurgau 10
Veltlínské zelené 10 10
Panonia Kincse 5 2
Chrupka 5
Pálava 10 10
Neuburské 15

 

Výstavba opěrné zdi – gabion

Prosinec 2016

Ke srovnání horní části pozemku, kde je elektřina a voda a bude se zde stavět provozovna zahradnictví bylo nutno vystavět na východní hranici 4 m vysokou opěrnou zeď. Z estetických i funkčních důvodů jsem se rozhodla pro gabion a po krátkém hledání na internetu a několika telefonátech do různých firem jsem oslovila společnost OK Vertical.

 

S výsledkem jsem zatím velmi spokojena a budu s nimi pokračovat v další výstavbě. Už se těším 🙂

 

Sklizeň 2016

Oproti předchozímu roku měly hrozny velmi špatný zdravotní stav. Příčinou byly jednak dubnové mrazy, které poškodily většinu letorostů a způsobily 2 fáze kvetení, přičemž 2. fáze – z obrostu ze spících oček nedozrála a byla silně napadena padlím. Koncem července přišlo deštivé chladnější počasí a napadení peronosporou, která však již nepoškodila hrozny, ale jen listy. Poškození listů způsobilo nižší cukernatost.

3.9.2016 Rulandské šedé – 15 kg – 17° ČNM
10.9.2016 Müller Thurghau – 20 kg – 18° ČNM
10.9.2016 Neuburgské a Veltlínské zelené – 30 kg – 17° ČNM
17.9.2016 André, Zweigeltrebe a Frankovka – 70 kg – 11° ČNM
Rulandské šedé vypito ve stadiu burčáku
Z červeného letos pouze klaret silně docukřený
25 l bílého v demižonech

Stavební povolení

Srpen 2016

Konečně 🙂 Stavba povolena! Můžeme začít. Od podání žádosti o stavební povolení uplynul více než rok a předtím více než rok trvalo zpracování projektu. Zahájení výstavby oproti mému naivnímu očekávání opožděno o 1 a půl roku, ale stejně je to nádherný pocit. Na stavebním úřadě v Dolních Kounicích se mezitím vystřídal personál. Jednání s úřadem bylo korektní a vstřícné.

Aspoň teď vím, čemu se říká inženýring. Ke  stavebnímu povolení je totiž třeba získat obrovské množství všemožných vyjádření – kromě souhlasu sousedů všech okolních parcel se vyjadřuje ještě obec, obec s odborem regionálního rozvoje, životní prostředí, hygiena, hasiči a všichni možní provozovatelé všech nepředstavitelných sítí – elektřina, plyn, mobilní operátoři. Musí totiž například potvrdit, že v okolí své sítě vůbec nemají. No a v případě studny hlubší než 30 m se musí vyjádřit i báňský úřad.

Takže se občas prostě něco zasekne. V mém případě to byli hasiči. Nakonec budu muset vybudovat 14kubíkovou nádrž na vodu neustále plnou pro případ požáru. No, doufám, že nebude nikdy potřeba ji využít.